Zprávy SIMAR > Volební výzkumy a jejich interpretace: společná odpovědnost novinářů a výzkumných agentur

Volební výzkumy a jejich interpretace: společná odpovědnost novinářů a výzkumných agentur

30. září 2016 se v Presscentru Syndikátu novinářů konal seminář Jak číst a správně interpretovat předvolební výzkumy.

Prezentace doprovázela živá diskuse prezentujících zástupců novinářské obce a výzkumných agentur, jejíž hlavní body je užitečné zaznamenat.

Daniel Prokop (Median) ve své prezentaci na příkladech ukázal, že je chybné porovnávat výzkumy realizované v jiném časovém období či jinou metodou s tím, že jako nejpřesnější metoda sběru dat se v poslední době jeví kombinace telefonického a osobního dotazování. Zajímavá také byla analýza faktorů, které nejvíce ovlivňují reprezentativitu; vede minulá volba a kombinace věku a vzdělání.

Jan Tuček (STEM/MARK) se ve svém vstupu začal provokativní myšlenkou, že výzkum vlastně odráží nálady lidí lépe, než volby, protože výsledky voleb zaznamenají pouze rozhodnutí těch voličů, kteří šli volit. Je proto důležité vnímat, zda výstupem výzkumu je volební model, nebo třeba stranické preference (bez zvažování volební účasti). Jan Tuček zdůraznil, že pořadí otázek nebo chybná konstrukce může ovlivnit odpovědi respondentů, než novinář napíše titulek své zprávy, měl by se seznámit s tím, na se vlastně výzkum respondentů ptal a posoudit zkušenosti agentury se správnou formulací výzkumných otázek.

Jindřich Šídlo ve svém vstupu konstatoval, že v běžném provozu nemají novináři čas jít do hloubky a ověřovat si, zda daný výzkum je skutečně dobře zpracovaný, řídí se zkušeností z použitím důvěryhodných agentur. Konstatoval, že média milují čísla a výzkumy a často zveřejní i méně hodnověrný zdroj.

V živé debatě účastníci konstatovali, že je třeba odlišit výzkum od ankety (anketa nemá reprezentativní vzorek), diskutovali potřebu novinářů uvést článek lákavým titulkem i když výzkum má neprůkazný závěr, nepřesnou interpretací se můžeme dopustit dezinterpretace. Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů, na závěr podpořil činnost SIMAR, která vede k zvyšování transparentnosti výzkumu veřejného mínění a zavedení pasportu. Pasport je užitečným vodítkem při identifikaci důvěryhodného zdroje, agentura uveřejněním všech údajů napomáhá kultivaci výzkumného trhu. 

 


Pasport výzkumu veřejného mínění: společná aktivita výzkumníků a médií

Jak se pozná důvěryhodný zdroj?

  • Uveřejňuje informaci o realizaci výzkumu - pasport výzkumu
  • Podrobný pasport je veřejně dostupný (obsahuje maximum údajů)
  • Je transparentní zadavatel či účel výzkumu
  • Používá prověřené metody založené na vědeckém základě a je ochotný o své metodice diskutovat
  • Reprezentant agentury je snadno k dosažení a otevřen k debatě o své metodice
  • Skutečně naplňuje podmínky ICC/ESOMAR Kodexu

Pasport výzkumu veřejného mínění

Povinné vybavení grafů poskytovaných médiím/textu doprovázející výzkum

Pokud se v médiích uveřejní graf či výsledky výzkumného šetření, jako minimum je třeba informaci doplnit následujícími údaji:

  •  v titulku povaha výstupu, agentura/zadavatel výzkumu, počet respondentů, metoda sběru dat, datum sběru/dotazovací období

Podrobný pasport výzkumu veřejného mínění

Způsob realizace výzkumu a kontext, ve kterém byl výzkum realizován je nedělitelnou součástí výzkumu. Následující informace agentura poskytne jako povinnou součást každém zveřejnění výzkumu veřejného mínění (tedy při zasílání do médií, poskytnutí zadavateli či jiným subjektům, při uveřejnění na stránkách realizátora výzkumu atp.).

Pasport by měl být snadno dohledatelný (pro novináře, či pro kohokoliv, kdo se chce na výzkum podrobněji podívat) a dostupný v okamžiku jeho veřejné publikace.

  • jméno výzkumné organizace, která výzkum realizovala, kontakt na realizátora, zadavatel, kdo výzkum platil, počet respondentů, základní soubor pro výběr, na co je výsledek reprezentativní, způsob výběru respondentů, metoda sběru dat (osobní dotazování – CAPI nebo PAPI, telefonické, internet), počet tazatelů (u osobního dotazování), termín dotazování (vhodný je komentář k událostem, které mohly výsledky ovlivnit)

Další možné (tedy nepovinné) informace

  • vážení dat (pokud bylo použito), znění otázek, pořadí otázek (dotazník), způsob kladení otázek (např. s kartou nebo bez karty), počet dotazovací bodů, statistická chyba výběrového souboru