Vzdělávání > Veřejné mínění

Výzkumy veřejného mínění a sociologické výzkumy

Výzkumy veřejného mínění jsou v České republice prováděny různými subjekty a jejich výsledky se často liší. Mnohdy také výstupy nemusí odpovídat konečným výsledkům voleb. Jak poznáme, že výzkum byl prováděn nestranně a jeho výsledky vyváženě odrážejí realitu platnou v době provádění měření? V této vzdělávací sekci jsou shromážděny informace, které vám na nejčastější otázky odpoví.

 


Průzkumy veřejného mínění se pravidelně provádějí a publikují v mnoha zemích. Zaznamenávají nejen míru podpory politických stran a kandidátů, ale mapují také širokou škálu názorů veřejnosti na sociální a politické otázky. Výstupy výzkumů jsou často publikovány v tisku, on-line a elektronických médiích.

Veřejná diskuse o průzkumech veřejného mínění nebývá vždy dostatečně informovaná. Předvolební kampaně jsou často plné střetů, názorů a emocí. Tak se často stává, že terčem útoku se stane i kvalitně provedený výzkum, který se opírá o vědecky pojatá pravidla vedení výzkumu veřejného mínění. Výklad výsledků výzkumu nelze totiž zúžit na jakési číslo, na jehož základě se spolehlivě predikují výsledky voleb, které se budou konat třeba za několik měsíců. Interpretace výsledků vyžaduje hlubší znalost a čtení závěrů je třeba provádět v širším kontextu. Výzkum (pokud to není tzv. exit poll) lze spíše chápat jako snímek názorů občanů v okamžiku dotazování. Několik takových výzkumných snímků pak může být užitečných pro demokratickou debatu o trendech ve voličských názorech a chování. 

Jsou výzkumy veřejného mínění užitečné a nestranné? Etický kodex SIMAR a mezinárodní Kodex ICC/ESOMAR zavazuje členské agentury k nestrannosti při sběru a zpracování dat v jakémkoliv výzkumu, tedy i ve výzkumu veřejného mínění. Uveřejněním pasportu výzkumu veřejného mínění se agentury dále zavázaly k maximální transparentnosti svých výstupů. Tyto stránky si kladou za cíl pomoci těm, kteří se o tuto oblast zajímají, aby mohli dělat informovanější rozhodnutí o hodnotě takových výzkumných šetření a porozuměli více nejvhodnějším způsobům provádějí a publikace těchto výzkumů.

Na závěr si zde dovolíme parafrázi na známou myšlenku vycházející ze Zen-budhismu o prstu ukazujícímu k měsíci. Výzkumná data lze považovat za pouhý prst poukazující na krásu měsíce, tedy tu skutečnou šíři a hloubku názorů spojených s veřejným míněním. Ti, kteří se dívají na prst, nevidí nic dalšího. Nevnímají v plném rozsahu možnosti skutečného poznání občanských názorů, ke kterému výzkum přispívá. Pojďme se tedy společně dívat směrem, kterým prst ukazuje a nesoustředit se jen na prst samotný.

Berme sociologické šetření jako podklad ke konstruktivnímu dialogu o správě věcí společných.