Standardy > Standardy SIMAR > Dotazování dětí a mládeže

Dotazování dětí a mládeže

Ú V O D

Tento kvalitativní standard stanoví potřebná pravidla pro všechny výzkumy, jejichž účastníky, resp. dotazovanými jsou děti a mládež do dokončených 17 let.

Respektuje přitom základní mezinárodně platné kodexy a pravidla výzkumu trhu a veřejného mínění, tedy ICC/ESOMAR Mezinárodní kodex výzkumu trhu a sociálního výzkumu (International code on Market and Social Research), Kvalitativní standardy EFAMRO (EMRQS - EFAMRO Market Research Quality Standards), mezinárodní normu ISO 20252 „Výzkum trhu a veřejného mínění a sociální výzkum — Terminologický slovník a požadavky na prováděné služby“ (Market, opinion and social research — Vocabulary and service requirements) vč. formulovaných definic a specifické kodexy a guideliny ESOMARu.

Dále vychází z ustanovení národní legislativy, zejména zák.č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Značná část výzkumů s dětmi a mládeží je uskutečňována pro ekonomické, ale i sociologické účely. Je to legitimní a cenná forma výzkumu, ale s ohledem na ustanovení čl.6 ICC/ESOMAR International Code vyžaduje zvláštní péči a opatrnost ze strany výzkumníka. Tento standard se zaměřuje zejména na etické problémy a nezabývá se příliš technickými problémy takového výzkumu.

V současnosti neexistuje společná mezinárodní definice „dítěte“, „mládeže“. V souladu s návrhem ESOMAR bude dítětem rozuměna osoba ve věku do dokončených 14 let a „mládeží“ osoby ve věku  15-17 let.

 

1.    ZÁKLADNÍ ZÁSADY A OBECNÉ POŽADAVKY

1.1.          Při realizaci výzkumu dětí a mládeže:

  • je převažujícím hlediskem blaho dětí a mládeže samé – nesmí být dotazováním rozrušovány či poškozovány
  • rodiče nebo kdokoliv pověřený poručnictvím nad dítětem nebo mladým člověkem zúčastňujícím se výzkumu (dále jen zákonný zástupce či odpovědná osoba) musí být přesvědčen o tom, že bezpečnost, práva a zájmy dětí a mládeže jsou plně ochráněny
  • tazatelé a další výzkumníci, kteří se účastní výzkumu dětí a mládeže, nesmí při svém jednání s dětmi nebo mládeží způsobit jakékoliv nedorozumění nebo se chovat špatně (nevhodně)
  • úřady a obecně veřejnost musí být přesvědčena, že všechny výzkumy s dětmi a mládeží jsou vedeny na základě nejvyšších etických standardů a že lze vyloučit jakékoliv možné zneužívání dětí a mládeže

1.2.          V případě dětí ve věku do 14 let

1.2.1.    Pro dotazování dětí do 14 let je nutné vždy získat souhlas dítěte i souhlas odpovědné osoby (rodiče, učitele, jiné dozírající osoby).

1.2.2.    Pokud je výzkum realizován v ‘chráněném prostředí’ – tzn. v místech jako je škola nebo volnočasová střediska, kde má určitá osoba jen celkovou odpovědnost za ochranu dětí – potom musí být získán souhlas dozírajícího dospělého (např. učitele), případně zákonného zástupce, ještě před zahájením jakéhokoliv rozhovoru. V jakémkoliv jiném prostředí – např. doma, na ulici nebo jiném veřejném místě – musí být získán prokazatelný souhlas zákonného zástupce, pečovatele nebo jiné odpovědné osoby dříve, než je dítě vyzváno k rozhovoru. Dítě nesmí být za žádných okolností vyzváno k rozhovoru bez doprovodu dospělého. Pokud je dítě dotazováno v rámci ostatních členů domácnosti společně, platí souhlas k dotazování všech členů domácnosti také jako souhlas s dotazováním dítěte. V případě kvalitativních rozhovorů (IDI apod.) a veškerých testů produktů musí být vždy získán prokazatelný souhlas od zákonného zástupce.

1.2.3.    Když žádáme o souhlas k provedení rozhovoru s dítětem, musí být odpovědná osoba dostatečně informována, aby mohla uvážlivě rozhodnout o takovém souhlasu. Součástí žádosti o souhlas s realizací výzkumu dítěte by tedy mělo být vždy jasné vysvětlení pravidel výzkumu, případně ukázka otázek nebo alespoň popis rámcových témat rozhovoru a ukázka nebo popis výrobku při produktovém testu.  Pokud není možné, aby tato osoba viděla nebo slyšela skutečně kladené otázky, musí jí být vysvětlen předmět nebo zaměření rozhovoru spolu s objasněním všech možných citlivých nebo matoucích otázek apod. Totožnost osoby, poskytující souhlas s rozhovorem, by měla být zaznamenána.

1.2.4.    Při uskutečňování rozhovorů s dětmi je obvykle žádoucí, aby nějaký odpovědný dospělý (mimo tazatele) byl v průběhu rozhovoru v blízkosti. Je to zvláště důležité v případě rozhovorů doma. Není přitom nezbytné, aby tato osoba byla přítomna v téže místnosti – to by mohlo být nežádoucí z metodologických důvodů, např. tehdy, kde by mohlo docházet k ovlivnění odpovědí. U dětí předškolního věku by však měl být při jakémkoliv individuálním dotazování dítěte přítomen zákonný zástupce, bez ohledu na téma výzkumu.

1.2.5.    Pokud to téma výzkumu dovoluje, důrazně se doporučuje provádět výzkum dětmi předškolního věku prostřednictvím osoby jim blízké (rodič, pedagog předškolního zařízení atp.) nebo s oběma společně. Toto opatření slouží jak k minimalizaci stresu dítěte, tak pro verifikaci jeho tvrzení. Je třeba brát do úvahy (a upozornit zadavatele výzkumu), že děti v tomto věku nejsou schopny pracovat s určeními času, množství, vzdáleností a že většinu jejich tvrzení ovlivňuje jejich aktuální rozpoložení a názory v okolí.

1.2.6.    V případě kvalitativních výzkumů dětí se doporučuje, aby diskuse s dětmi předškolního věku s ohledem na jejich schopnost koncentrace byla členěna do bloků po max. 10 min a pokud možno nepřesahovala 40min celkem.

1.2.7.    V případě kvalitativních výzkumů s dětmi mladšího školního věku (1. – 3. stupeň ZŠ, resp. do 9 let) je vhodné provádět tyto výzkumy ve dvojici či skupince dětí, které se vzájemně znají, což pomáhá dětem eliminovat stres a rychleji se zapojit do debaty. Názory dětí je vhodné verifikovat nezávislými rozhovory s rodiči dětí odpovídajícího věku. Délka debaty by neměla přesáhnout 60min. Ostatní doporučení jsou shodná s dětmi předškolního věku. Délka debaty u dětí 4-14 let by neměla přesáhnout 90 min.

1.2.8.    Pokud by mělo dítě testovat nějaký výrobek, musí být odpovědné osobě umožněno to vidět a pokud si to přeje umožnit testování i jí samé.

1.3.          V případě VŠECH dětí a mládeže:

1.3.1.    Při testování jakéhokoliv výrobku musí výzkumník věnovat zvláštní péči kontrole:

1.3.1.1.       aby jejich konzumace (např. potraviny, cukrovinky) nebo použití (např. hračky) byly bezpečné. Výzkumník musí mít toto potvrzeno (písemně) dodavatelem výrobku z důvodu pozdější právní zodpovědnosti za možné negativní účinky způsobené výrobkem. Toto potvrzení musí mít výzkumník k dispozici ještě před získáním souhlasu od zákonného zástupce dítěte.

1.3.1.2.       aby dítě nebo mladá osoba netrpěla příslušnou alergií (např. u výrobků obsahujících ořechy, lepek atd.)

1.3.1.3.       aby se dítě nebo mladá osoba nezúčastnila jakékoliv nezákonné činnosti (např. spotřeby alkoholických výrobků pod stanoveným věkem)

1.3.1.4.       aby bylo vyhověno žádosti dětí, mládeže, rodičů nebo odpovědné osoby po zhlédnutí výrobku nezapojit dítě nebo mladou osobu do testování

1.3.1.5.       alkohol a cigarety nesmějí být předmětem jakéhokoliv produktově zaměřeného výzkumu či testování dětí nebo mládeže do 17 let.

1.3.2.    Při zvažování toho, s kterými tématy může a s kterými nemůže být v průběhu rozhovoru bezpečně nakládáno, musí vzít výzkumník v potaz stupeň zralosti dítěte nebo mladé osoby. Zatímco při dotazování dětí může být nezbytné vyhnout se některým tématům (např. tématům, která by mohla vystrašit dítě), táž věc může být zcela bez rizika zahrnuta pro mládež, pokud je zvolen vhodný postup. To je opět spíše otázkou zkušeností výzkumníka než etických pravidel. Příklady témat, u nichž je třeba volit při dotazování dětí a mládeže zvláštní péči, jsou ty, které by je mohly rozrušit, zneklidnit, narušit jejich vztahy s vrstevníky nebo jimiž by byl riskován růst napětí mezi nimi a jejich rodiči (například sexuální témata, násilí, drogy, šikana, rodinné vztahy atd.).

1.3.3.    Občas se objevují pádné a závažné důvody (např. v rámci řízení sociální politiky) pro pokrytí výzkumných témat takového druhu, kterým je nutno věnovat zvláštní péči podle bodu 1.3.2. Pokud je tomu tak, zásadou je jednak úplně vysvětlit problém odpovědné osobě (vždy v případě dítěte a pokud možno i v případě mládeže ve věku 15 – 17 let) a získat její prokazatelný souhlas, jednak učinit takové kroky (například výběr vhodné výzkumné metody, přítomnost blízké osoby…), které zajistí, že dítě nebo mladá osoba nebude dotazováním znepokojována, matena nebo klamána.

 

2.    TECHNICKÉ ČI ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ PLNĚNÍ STANDARDU

2.1.    Obecně není nutné využívat při dotazování dětí a mládeže zvláštních tazatelů. Je velmi důležité, aby každý, kdo má provádět dotazování dětí a mládeže, byl pečlivě posuzován z hlediska vhodnosti nést příslušnou odpovědnost, protože ochraně mládeže a zvláště dětí věnují rodiče a celá veřejnost rostoucí pozornost. Zvyky a chování tazatelů k dětem musí být takové, aby vzbuzovaly důvěru veřejnosti

2.2.    Všichni tazatelé musí být speciálně proškoleni k danému projektu dotazování dětí a mládeže včetně přesných pokynů, správných metod získávání souhlasu, zvláštních kroků k vytváření dobrého vztahu s dětmi atd. Tazatelé musí být obeznámeni a musí se podřídit požadavkům jak tohoto standardu, tak ICC/ESOMAR International Code a národnímu kodexu provádění výzkumu.

2.3.    V případě telefonických a internetových výzkumů může být často obtížnější určit věk dotazovaného v okamžiku prvního kontaktu. Bez ohledu na tyto obtíže by měl tazatel vždy postupovat podle zásad uvedených v tomto standardu a získat prokazatelný souhlas zákonného zástupce. To může znamenat, že některé typy výzkumy by neměly být prováděny; při pochybnostech – nebo v případech, kdy se zdá být vhodnější některý alternativní přístup – by se měl výzkumník poradit s ESOMAR Professional Standards Committee nebo s národní výzkumnou asociací.

2.4.    V případě skupinových rozhovorů (FGD) nebo individuálních rozhovorů (IDI) mládeže (15-17let) jsou respondenti, kteří se zúčastní takovéhoto výzkumu, zadáváni do příslušné databáze SIMAR. Děti ve věku 4-14let, které se účastní skupinových rozhovorů nebo individuálních rozhovorů však do databáze SIMAR zadávány nejsou.  Jejich účast v těchto výzkumech v referenčním období je ověřována pouze při rekrutaci dotazem u zákonného zástupce.

 

3.    ZPŮSOBY KONTROLY DODRŽOVÁNÍ STANDARDU

3.1.    Výzkumy dětí a mládeže budou kontrolovány vždy v souladu s metodou výzkumu podle příslušných standardů pro kvantitativní výzkumy a kvalitativní výzkumy.

3.2.    Nad rámec běžných kontrol se doporučuje kontrolovat také prokazatelný souhlas zákonných zástupců dítěte, případně dozírající osoby.

 

 4.         SCHVALOVACÍ DOLOŽKA, PLATNOST STANDARDU

Tento kvalitativní standard byl projednán pracovní skupinou 25. října 2011 aschválen řediteli členských agentur 2. února 2012 s okamžitou platností.

Ruší se tím doporučený kvalitativní standard platný od 1. března 2005.

Ke stažení: Standard pro dotazování dětí a mládeže